Zprávy z tábora
Dnes je pátek 19. dubna 2024
stránky KOLTu

[03.03.2008] Závěr tábora ex    (druhý běh)
Milí rodiče, opět se Vám hlásí Lukmen, tentokráe ale již po návratu domů. Konec tábora na chatě VKUS byl velmi hektický a na psaní zpráv na internet nějak nezbyl čas :-) Nicméně, abychom měli tuto naši "kroniku" tábora úplnou, doplním komentář k posledním táborovým dnům:

Jak jsem avizoval, středeční večer po celodenním výletu do Trutnova byl ve znamení odpočinku. Nakonec jsme se rozhodli pro "Kino VKUS" aneb promítnout dětem film. Bohužel, nic vyslověně dětského a přitom v češtině jsme s sebou neměli, tak nakonec padla volba na trochu drsnější film "Trestná lavice" nebo jak se to vlastně jmenovalo z prostředí amerického fotbalu a vězení současně. Ale děti byly nadšené, přeci jen i tato malá připomínka jejich běžného pražského života a televize byla velmi vítaná. Film jsme promítali nadvakrát, první polovinu ve středu večer, druhou pak ve čtvrtek o poledním klidu.

Ještě předtím, ve čtvrtek dopoledne, jsme vyrazili se všemi dětmi směrem na boudu Jana, kde jsou ideální podmínky pro hry v lese a na louce. Proběhlo několik her mezi družinkami, na oběd jsme to stíhali tak tak a to jsme vlastně ještě celé dvě připravené hry vůbec nesehráli. Po obědě probíhal na chatě velký úklid, jelikož jsme všem dětem slíbili pokračování promítání pouze pod podmínkiou, že si vzorně uklidí na pokojích a získají v bodování úklidu minimálně 8 z 10ti možných bodů. A tak zatímco do té chvíle bylo průměrné hodnocení úklidu na pokojích dětí mnohem horší, najednou jako mávnutím proutku to šlo :-) Čtvrteční odpoledne pak bylo ve znamení turnaje v hokeji dvojic na terase, o jehož opakování byl mezi dětmi velký zájem; děti, které o hokej zájem neměly, pak organizovaně hrály růyné stolní hry v jídelně, kde mohly soupeřit nejen mezi sebou, ale i proti vedoucím, kteří se přidali. Večer pak následoval předposlední díl našeho divadla alias celotáborové hry o putování HH za štěstím, následovaný tradičně třemi tématickými hrami pro družinky.

Páteční dopoledne bylo tradičně obsazené Olympiádou. Na sněhové disciplíny jsme samozřejmě mohli zapomenout, nicméně i tak jsme zůstali "na sněhu". Děti totiž soutěžily ve slalomu (běh slalomovou tratí na kopci nad chatou), v hodu hůlkou, ve skoku v přeskáčích a konečně v přesnosti střelby hojekou. Prostě zimní Olympiáda se vším všudy :-)Výsledky Olympiády (soutěžilo se ve 4 smíšenáých věkových kategoriích) se přitom počítaly jak zvlášť jednotlivcům (nejlepší 3 sportovci v každé kategorii byli odměněni diplomem a medailí), tak v souhrnu jako zvláštní hra o sportovně nejvšestrannější družinku. Odpolende byl na programu poslední díl putování HH, tedy poslední divadelní představení a poslední série her pro družiny. Po nich už bylo vše jasné a tak mohl po večeři následovat slavnostní ceremoniál, během něhož byli nejprve vyhlášeni a odměněni nejlepší olypmipjští sportovci, dále pak nejlepší pokoj v soutěži úklidu a konečně i nejlepší družinky v celotáborové hře. No, zkrátka radosti, sladkostí a dobrot plná jídelna :-) Zbytek večera a noci (až kousek přes půlnoc) pak zabrala táborová diskotéka, tradičně pestrá díky propracovanému technickému zázemí (notebookz, MP3, promítání, výborné ozvučení..).

V sobotu ráno jsme vstávali v 7 hodin a vše bylo načasováno tak, abychom v deset hodin nasedali do naloženého autobusu směr Praha. Všechno ale bohužel dopadlo úplně jinak. Od pátečního večera totiž na Portáškách v jednom kuse pršelo až lilo a to bohužel neustalo ani v sobotu ráno a dopoledne. Proto jsme nechtěli ani děti, ani bagáž a věci nechávat někde na hromadě čekat na autobus a rozhodli jsme se snášet a svážet všechny věci až ve chvíli, kdy bude autobus na místě. A i když jsme jej nechali přijet ještě o 3/4 hodiny dřív proti původnímu plánu, stějně jsme harmonogram ani zdaleka nezvládli. Kromě šílené nepřízně počasí (k vytrvalému dešti se přidal silný vátr a chvílemi dokonce kroupy) jsme měli také potíže na "horní trase", kudy odjížděla totálně nacpaná naše "servisní" Oktávka s vlekem s hlavní fůrou zavazadel. Na klesání od Jany směrem do údolí Malé Úpy se totiž ukázalo, že takhle zatížená souprava prostě ani s řetězy totálně zledovatělou cestu bezpečně nesjede. Proto jsme museli náklad opakovně v lese za deště vzkládat a překládat a než jsme měli vše zase naložené dole u Spáleného Mlýna, uplynulo asi 4x více času, než jsme čekali. Výsledek? No, prostě se nám to moc nepovedlo. Namísto 10. hodiny jsme z Úpy odjížděli snad až v 11.45 a většina dětí byla navíc totálně promočneá, o věcech nemluvě. Proto jsme také žádali rodiče SMSkami o to, aby k příjezdu autobusu na Černý Most vzali pro jistotu dětem suché oblečení...

Doufáme, že tenhle náročný a hektický závěr tábora nepokazil celkový dojem. Ač jsme si letos neužili moc sněhu, myslím, že nudou děti rozhodně netrpěly. Absolvovali jsme celotáborovou hru, děti měly každý den představení loutkového divadla, byli jsme na několika pěších procházkách či výletech, byli jsme na bazénu v Trutnově, měli jsme Olympiádu, diskotéku atd. K tomu všemu výborné jídlo ... zkrátka věříme a doufáme, že se dětem na táboře i přes sněhovou nepřízeň líbilo a že na něj budou rády vzpomínat. Stejně jako my!!

Za Ejku, Stíhačku, Bozďu, Renatu, Vikiho, Fifíka, Dádího, Kubu, Zarku, Hrabku i sebe zdraví a na další akce s Vašimi dětmi se těší Lukmen